Masopust 2024

Kdo by neznal masopust! Už jen to, kolik jmen má, značí, že jde o oblíbenou lidovou tradici a svátek, posuďte sami: karneval, voračky, fašank, ostatky, končiny… Jde o třídenní svátek, a zároveň období mezi Vánocemi a postní dobou. Začíná po svátku Tří králů 6. ledna, ovšem jeho konec je pohyblivý – závisí na datu Velikonoc, končí totiž na Popeleční středu.

Kdy je nejbližší masopust?

• nejbližší masopust bude 13. února 2024 (úterý)
  • *masopustní úterý se každý rok odvíjí od termínu Velikonoc

Původ masopustu

Masopustní tradice, jak je známe dnes, mají počátky už v předkřesťanských zvycích. Původně šlo, jak už název napovídá, o „opuštění masa“. Stejně tak vypovídá slovo „karneval“ – italské „carne levare“ znamená „dát pryč maso“. Masopust byl dobou hodování a veselí mezi dvěma postními obdobími.

Lidé se veselili, pořádali zabijačky i svatby. Poslední tři dny, počínaje masopustní nedělí a konče masopustním úterým před Popeleční středou, se prováděly různé rituály, konal se průvod masek a celý masopust završily taneční zábavy.

Jak masopust probíhá?

Masopust byl – především dříve – pro lidi symbolem hojnosti a dobou, kdy směli nevázaně hodovat. Bylo třeba nasytit se před čtyřicetidenním půstem. Hodovali všichni – královský dvůr pořádal hostiny, obyčejný lid zabijačky a tancovačky.

O půlnoci v úterý před Popeleční středou zatroubil ponocný na roh a všichni se rozešli. Na Popeleční středu se ještě naposledy mohly pojíst mastné rohlíky s mlékem nebo kávou, dopoledne byla povolená kořalka. Od oběda však začínal přísný půst a jedla se většinou čočka s vejcem, chléb, krupice nebo vařené brambory.

Průvod masek

Součástí masopustu býval i na některých místech v České republice průvod masek. Lidé za doprovodu muziky chodívali a chodí od vesnice k vesnici a vybírají do košíků výslužku – pálenku, vejce, koblihy nebo Boží milosti, na kterých si později pochutnají během večerní tancovačky. Mezi časté masky patří kůň, turek, cikánka, bába s nůší, šašek nebo medvěd. Součástí masopustu byly i různé legrácky. Maškary vtrhávaly do domů a honily mladé dívky, které se musely vykoupit výslužkou. Jinde sypali písek na pěšinky mezi domy milenců nebo jim namalovali na vrata srdce. Občas někoho napadlo vynést vůz na střechu nebo naopak naházet stoličky do rybníka.

Maškarní průvod často končíval „pochováním basy“, které předznamenávalo konec veselic na následujících čtyřicet dní. Námětem tohoto zvyku byla „hra s Bacchusem“, pánem ožralců, který byl odsouzen a potrestán, třeba vhozením do kašny na náměstí nebo upálením. Obřad má a měl různé podoby, často šlo o průvod, kdy byl „nebožtík masopust“ nesen na márách vesnicí – někdy jde o figurínu, nejčastěji o basu. Následující pohřeb je takovou parodií na pohřeb, kdy dojde k „odsouzení“ a figurína nebo basa je spálena, hozena do vody nebo zakopána do země.

Lidé věřili, že pokud by tancovali i po zatroubení o úterní půlnoci, objeví se mezi nimi ďábel (často převlečený za cizince v zeleném kabátci).

Na Popeleční středu chodili lidé do kostela pro popelec, křížek, který jim kněz vyznačil posvěceným popelem na čelo. Posledním záchvěvem masopustu býval na několika málo místech Pytlový čtvrtek po Popeleční středě, kdy se dojídaly úplně poslední zbytky hostin.

Zvyky a pranostiky

Oblíbenou zábavou byl skok do výšky. Lidé věřili, že jak vysoko vyskočí ženy při tanci, tak vysoké naroste ten rok obilí.

V některých oblastech se váleli v bahně – maškarády vlezly do polovypuštěného rybníka a poválely se v bahně, aby bylo hodně ryb.

A pranostiky? Věřilo se například, že když bude na masopustní úterý zamrzlý rybník, bude špatná úroda. Počasí o Popeleční středě se mělo udržet celý rok. Když o masopustu mrzne, někdo se zraní. Svítí-li o masopustu slunce, bude na Velikonoce zima. A bude-li sucho, nadcházející rok přinese bohatou úrodu.

Dotazy o masopustu