🌅 Pouště Afriky (+v Asii, Austrálii, USA)

Jaké pouště Afriky jsou největší? Co chilská poušť, jihoamerická (Atacama). Nejsušší pouště (a polopouště) v Asii, Austrálii, Americe, Africe na jednom místě.

Při slově poušť se nám okamžitě vybaví nehostinné místo bez vody a života. Pojďme se na ně podívat trochu blíž.

Co je to poušť?

Podle definice je poušť skutečně neúrodná oblast, kde napadne maximálně 250 mm srážek ročně. Je tu proto nejen velmi málo vegetace, ale obecně málo života jako takového. Ne každá poušť je ovšem klasickou pouští plnou dun, jak ji známe z obrázků. Po světě najdeme i pouště štěrkovité, kamenité i hlinité. Další charakteristikou je prudké střídání denních a nočních teplot. Zatímco ve dne na pouštích panují vedra až okolo čtyřiceti stupňů Celsia, v noci dochází k prudkému ochlazení, nezřídka až pod bod mrazu.

A jak poušť vůbec vzniká? Proč? Mezi nejčastější důvody patří tyto:

1. Srážkový stín. Způsobují jej mohutná pohoří, která doslova zatarasí přístup mrakům.
2. Tlaková výše. Vzduch tlakové výše se tlačí dolů, otepluje se a absorbuje vlhkost, kterou pak odvede pryč. Navíc se na takové místo nemůže dostat vlhký mořský vzduch.
3. Studený mořský proud. Pro vznik srážek je zapotřebí ochlazení vzduchu. Studené mořské proudy však způsobují pravý opak – vzduch se nad teplou pevninou začne rozpínat.

Africké pouště

Začněme Afrikou. Pyšní se ostatně pravděpodobně nejznámější pouští: Saharou. Nepočítáme-li polární pustiny, je Sahara největší pouští světa (s rozlohou 9 269 000 kilometrů čtverečních). Pro představu: zaujímá téměř stejnou plochu jako USA nebo třeba Čína. Táhne se od severoafrického pobřeží Atlantiku až k pobřeží Rudého moře a zasahuje do území deseti států. Ostatně i její název je výmluvný – v arabštině znamená „poušť“.

Její povrch je převážně kamenitý, ale zastoupení tu má také štěrkovitá, písečná i hlinitá poušť. Na řadě míst je protkána koryty pouštních vádí. Na východě ji protíná Nil a na jihu do ní zasahuje řeka Niger. V bezodtokých oblastech na severu vznikají slaná jezera, kterým se říká „šoty“. Nejznámější je Šot Melrhir nebo Šot Djerid. A co známé oázy? Kolem oáz s artézskými studnami se pěstuje datlová palma, obilniny a různá zelenina. Rozšířený je tu chov velbloudů a koz. Kromě nich na Sahaře můžete potkat volně žijící gepardy, antilopy, fenky berberské, zmiji rohatou, varany i nebezpečné jedovaté štíry.

Známý zvuk má rovněž pouštní oblast Kalahari. Rozkládá se na území tří států na jihu Afriky a se svou rozlohou 900 000 kilometrů čtverečních je to největší jihoafrická poušť. Najdeme tu písečné duny a suchá říční koryta, suché lesy, savany i solná jezera. Oblast obývají kmeny Křováků proslulých tím, že od střední doby kamenné téměř nezměnili svůj způsob života a že jejich jazyky obsahují takzvané mlaskavky.

Namibská poušť získala své jméno podle místního jazyka – „namib“ znamená „nesmírný“. Zabírá plochu 50 000 kilometrů čtverečních a je považována za nejstarší poušť na světě – pouštní podmínky tu panují už nejméně osmdesát miliónů let. Žije tady řada endemitů, například rostlina welwitschie podivná, která se může dožívat až půl tisíciletí. Odtud známe rovněž „tančící ještěrky“, které soustavně zvedají nožky, aby si je ochladily. Namibská poušť je důležitá také z hlediska těžby diamantů, wolframu a solí. Její velká část je chráněná v rámci několika namibijských národních parků. A turisty láká ještě minimálně dvěma zvláštnostmi: první jsou duny vysoké až 340 metrů – jsou nejvyšší na světě. Druhým lákadlem je Pobřeží koster, oblast plná vraků lodí, které tu ztroskotaly kvůli mlze, vytvářené při pobřeží interakcí mezi vodou nasyceným větrem a suchým pouštním vzduchem.

Lybijská poušť o rozloze 1 100 000 kilometrů čtverečních je převážně kamenitá, plná ostrých hřebenů a hlubokých proláklin, z nichž některé vyplňují písečná moře. Žije tu řada pouštních tvorů: damani, supi, fenci, šakali nebo damani.

Núbijská poušť ve východní Africe navazuje na Východní poušť. Má rozlohu okolo 400 000 kilometrů čtverečních a je specifická hustou sítí vádí. Nenalezneme tu téměř žádné oázy a téměř vůbec tady neprší.

Seznam všech afrických pouští:

• Alžírská poušť
• Danakilská proláklina
• Guelta
• Hamada
• Kalahari
• Libyjská poušť
• Núbijská poušť
• Sahara
• Ténéré
• Vádí
• Velká zelená zeď
• Východní poušť
• Zaí

Australské pouště

V Austrálii najdeme oficiálně deset pouští – tvoří víc než třetinu tamní pevniny. Jejich plocha je sedmnáctkrát větší než Česká republika. Vyprahlé území proto od místních obyvatel získalo příhodnou přezdívku: Pustina. Je tak nehostinné, že tu žijí pouhá tři procenta australské populace. Málokdo chce a dokáže přežívat v tak extrémních podmínkách. Zatímco přes den je běžně okolo padesáti stupňů Celsia, v noci naopak klesá rtuť teploměru i pod bod mrazu.

Velká Viktoriina poušť je největší pouští Austrálie – zaujímá plochu 390 000 kilometrů čtverečních. Je písčitá, kamenitá i hlinitá. V jižní části najdeme řadu slaných jezer.

Velká písečná poušť leží na severozápadě a je druhou největší pouští kontinentu. Tvoří ji mohutné písečné duny a je známá především kráterem Wolfe Creek o průměru zhruba 870 metrů. Výškový rozdíl je asi 60 metrů, ale býval prý mnohem větší (až 120 metrů), než se zaplnil navátým prachem a pískem. Meteorit, který v těchto místech na Zemi dopadl, mohl vážit víc než 50 000 tun a pohybovat se rychlostí 15 kilometrů za sekundu – tedy rychlostí, při které by přeletěl celé australské území za pět minut. Vytvořil se tu specifický ekosystém. Z mnoha můžeme jmenovat velké papoušky kakadu, nebo klokana rudého.

Simpsonova poušť je rozlehlá oblast rudého písku a písečných dun východně od středu Austrálie. Zdejší paralelní duny jsou nejdelšími na světě. Největší z nich je čtyřicet metrů vysoká – díky vegetaci jsou totiž poměrně statické.

Téměř uprostřed celé Austrálie leží známý monolit Uluru – pískovcový útvar, jehož jméno znamená „Stinné místo“. Jeho stáří odhadují vědci na 600 milionů let a pro zdejší domorodce (Anangy) má nesmírný náboženský a kulturní význam. Od roku 2019 tu platí přísný zákaz vstupu nahoru – řada turistů si nedala říct a šplhali nahoru, třebaže cesta vzhůru stála od 50. let život téměř 40 lidí.

Asijské pouště

V počtu pouští Asie rozhodně nezaostává – najdeme jich tu víc než dvacet.

Arabská poušť zabírá téměř celý Arabský poloostrov a díky své rozloze 2 300 000 kilometrů čtverečních je pátou největší pouští na světě. Je proslulá především svými rudými dunami a nalezišti zemního plynu a ropy.

Poušť Gobi je jednou z nejstarších a největších pouští světa a rozkládá se na území Číny a Mongolska. Jde také o jednu z nejchladnějších pouští – teploty klesají i ke čtyřiceti stupním pod nulou. I přes velmi malé množství srážek a nehostinnost tu svůj domov nalezla řada druhů fauny a flóry. Potkat tu můžeme sněžného leoparda, kozorožce nebo třeba vzácného koně Převalského. A podle legendy tu přebývá i Olgoj Chorchoj, dlouhý slepý červ, který má na svědomí řadu lidských životů.

„Černá poušť“, to je v překladu název poušti Karakum. Prší tu jednou za deset let, zato tu jsou bohaté zásoby ropy a zemního plynu. Leží tu dokonce Brána do pekla, kráter, kde od roku 1971 hoří unikající zemní plyn. Teplota v kráteru se pohybuje okolo 1000 stupňů Celsia a je oblíbenou destinací turistů. Kráter však není dílem přírody – když tu sovětští geologové prováděli výzkum, došlo během vrtání k propadnutí podloží a vzniku kráteru o průměru sto metrů a hloubce asi dvacet metrů. Aby se unikající plyn nešířil do okolí, rozhodli se ho geologové zapálit. Doufali, že brzy vyhoří – což se nestalo, nepřetržitě hoří už víc než půl století.

Děsivými výklady se těší název pouště Taklamakan. Podle některých zdrojů znamená „Poušť smrti“ nebo „Místo bez návratu“. Přes celou poušť téměř nevedou žádné trasy, je z velké části tvořena pohyblivými písečnými dunami, vysokými až 300 metrů. Jedinou výjimku tvořila Hedvábná stezka protínající severní a jižní okraj pouště. Mezi největší oázy patří Kašgar, Jarkend, Chotan, Turfan a Tun-chuang.

Ani Thárská poušť není nijak přívětivá. Velká indická poušť je typická horkými písečnými bouřemi a písečnými dunami. Vichřice tu dosahuje rychlosti i 130 kilometrů v hodině. Na jihu najdeme rozsáhlá solná ložiska. A co živočichové? Hojně tu žije liška, pískomil, pouštní zajíc a ještěrky. Najdeme tady i supy, káňata, orly, sokoly nebo poštolky.

Severní Amerika

Kdo by neznal Údolí smrti? Nejníže položené místo Kalifornie leží 86 metrů pod úrovní moře a v roce 1913 tu byla naměřena nejvyšší teplota na světě (56,7 stupňů Celsia). Údolí leží na severním okraji Mohavské pouště a má rozlohu téměř 8000 kilometrů čtverečních – je dlouhé skoro 230 kilometrů. Mohavská poušť získala jméno díky indiánskému kmeni, který ji obýval. Je písčito kamenitá. Možná vás to překvapí, ale v nadmořské výšce okolo 2 400 metrů se tu můžeme setkat i se sněhem. Část Mohavské pouště spadá do vojenské oblasti Nevada Test Site a od roku 1951 byla využívána jako testovací plocha pro jaderné zbraně. Ze zvířat tu potkáme známé pumy, kojoty, chřestýše, tarantule a další pavouky. Z rostlin potom nesmí chybět kaktusy, juky a palmy.

Mezi nejkrásnější pouště patří Painted Desert, doslova „Malovaná poušť“ v severovýchodní části Arizony. Západně od ní leží Grand Canyon na řece Colorado, severovýchodně Monument Valley proslavené červenými pískovcovými útvary – kdo by je neznal z westernů!. Barvu Malované poušti dodávají erodované triasové a jurské pískovce.

Zajímá vás, kde hledat slavné pichlavé kaktusy – saguaro, typické mexické kaktusy? Jejich domovem je Sonorská poušť na jihu Kalifornie a Arizony. Vláhu zdejší vegetaci dodává zimní dešťové období a letní bouřky – jedině tak dokáže přestát vedro a nesmírné sucho. Kaktusy saguaro rostou velmi, velmi pomalu. Za rok vyroste ze semínka rostlinka ne větší než jeden centimetr. Za sto let může dorůst až do výšky osmi metrů. Ty největší dorůstají šestnácti metrů, váží i sedm tun a jsou staré až dvě stě let. Saguaro ví, že když prší, je třeba toho využít – během jediného dne dokáže pojmout až sedm set litrů vody, tedy celoroční zásobu.

K severoamerickým přírodním divům patří bezpochyby White Sands, neboli „Bílé písky“, na jihovýchodě Nového Mexika v USA. Bílý písek vlastně není písek, ale sprašový sádrovec a na celé Zemi existuje jen několik takových překrásných polí, tohle je ovšem bezkonkurenčně největší – zabírá plochu 710 kilometrů čtverečních. Nejaktivnější duny se přemístí až o devět metrů za rok a ty největší jsou vysoké až osmnáct metrů.

Také se vám při pomyšlení na americké filmy vybaví mimo jiné do nekonečna se táhnoucí silnice Interstate 80? Táhne se pouští Great Salt Lake Dessert na jihu státu Utah a částečně v Nevadě. Velká část této pouště je využívána jako vojenské cvičiště, a je tedy nepřístupná. Své jméno získala díky Velkému Solnému jezeru, které je slanější než moře.

Pouště na mapě