Existují země a oblasti, kde se vína téměř nepijí. Najdete ve světě ale i takové regiony, kde si oběd či večeři bez vína nikdo nedokáže představit. Hlavně na pobřeží Středozemního moře žijí národy, pro které je víno vždy nedílnou součástí toho či onoho svátečního jídla. Zastavme se nyní, nad tímto starodávným a lahodným nápojem trochu podrobněji…
Obsah
ŘECKO – starobylá tradice
Řecké vinařství se pyšní pradávnou tradicí. Již z pátého století před naším letopočtem se dochovaly první důkazy o pití a následně i ochraně vína prostřednictvím označením jejich místa původu. Amfory s víny byly označovány zvláštními pečetěmi, které stvrzovaly pravost toho či onoho nápoje a dotvrzovaly, že je z té či jiné oblasti.
Nakonec – o základy tohoto starobylého zákona se opírá i současné Řecko. Vína jsou tu rozdělena na jakostní třídy podle přesných pravidel. Nejkvalitnější řecká vína jsou navíc ještě přelepována přes korek speciální papírovou přelepkou. Ta označuje tu nejvyšší kvalitu.
Retsina
U nás je z řeckých vín asi obecně nejznámější Retsina. Jeho výroba má v Řecku tradici dlouhou skoro tři tisíce let! A jak toto víno se svéráznou pryskyřicovou příchutí vlastně vzniklo? Z antických dob se uchoval zvyk uzavírat amfory s vínem pomocí piniové pryskyřice. Účel byl zřejmý – pryskyřicový uzávěr měl chránit tekutinu před účinky vzduchu. Aroma pryskyřicové zátky pak přešlo do vína a vznikla velice specifická chuť.
Tento zvyk přetrval v případě Retsiny až do moderní doby. Dnes se ale piniová pryskyřice přidává do Retsiny již během jejího kvašení. Retsina bývá většinou (údajně asi z 85 %) připravována z vinné odrůdy Savatiano Rhoditis. Nejkvalitnější Retsina vzniká v oblasti Attika, na etiketě je pak napsáno: „Retsina Attikis – Tradicional Appellation“. Takže pokud budete v obchodech na řeckých ostrovech pátrat po opravdu kvalitní láhvi Retsiny, vždy hledejte tento nápis.
Samos
Na řeckém ostrově Samos se pěstuje nejlahodnější sladké víno v Evropě. Má stejný název – Samos – a je připravováno z vinné odrůdy bílý muškát, která se pěstuje na terasovitých svazích tohoto krásného ostrova. Poloha, klima, pečlivý výběr hroznů, neustálá péče o révu a tradiční, často jen ruční příprava – to všechno dodává Samosu neocenitelně lahodnou chuť. Na etiketě najdete nápis: „Samos Vin Doux Naturel Grand Cru“. Je považováno za nejlepší likérové víno v Evropě. No… pravda… je trochu dražší.
ITÁLIE – aperitivo, Marsala a Lacryma
Stará legenda praví: přišel Ježíš Kristus do krajiny kolem Neapole a krása neapolského zálivu ho dojala natolik, že poklekl a štěstím se rozplakal. Potom sklonil hlavu a poděkoval bohu za tu nádheru, kterou mu dal možnost spatřit. Několik jeho slz upadlo na zem a z těchto kapek vypučela ihned réva, jejíž hrozny daly základ proslulému neapolskému vínu Lacryma Christi – přeloženo: „slzy Kristovy“.
Toto velice kvalitní víno se vyrábí výhradně z hroznů révy s názvem Lacryma, která se pěstuje především na svazích Vesuvu a v nejbližším okolí Neapole. Leccos k jeho chuti přidává i svébytné složení půdy, právě zde, bezprostředně vedle sopky.
Marsala
Starodávnou historii má také víno Marsala. Bylo dobře známé i v antickém Římě, servírovalo se na svátečních stolech římských imperátorů jako byl třeba známý Gaius Julius Caesar, nebo Claudius. Víno bylo dováženo ze své domoviny, ze Sicílie, přímo do římských paláců, na stoly bohatých patriciů.
Vždy patřilo a dodnes patří k nejvíce prestižním vínům, které se servírovaly výhradně ve šlechtických palácích a královských dvorech. Pokud chcete ochutnat současnou Marsalu, můžete ji snadno zakoupit třeba v Říme v průběhu prodlouženého víkendu v tomto krásném městě plném památek.
A co takhle sever?
Legendární je také odrůda vinné révy, která je v italském vinařství známá již od 13. století, nese název Nebbiolo. Pěstuje se hlavně v oblasti Piemonte na severu Itálie. Víno z této modré odrůdy kvasí deset dnů, potom tři roky musí zrát v dubových sudech.
U nás je hodně známé italské víno Chianti. Pochází z Toskánska, připravuje se podle starého toskánského receptu, vzniká pomalým kvašením moštu na hroznových slupkách, zraje nejprve v dubových sudech a po stáčení pak ještě minimálně šest měsíců v lahvích. Pravé Chianti ochutnejte třeba v průběhu prodlouženého víkendu v Toskánsku.
Aperitivo – to je rituál!
Pokud píšeme o Itálii a alkoholických nápojích, rozhodně nemůžeme pominout zdejší tradici známou jako „aperitivo“. Vlastně vznikla už v římské říši. Název pochází z latinského slova „aperire“, což znamená něco otevřít. Cílem aperitivo má být nastartování chuti k jídlu.
Opravdické „aperitivo“ vzniklo ale až o dost později, přibližně před dvěma sty lety v Turíně, kde Antonio Benedetto Carpano začal vyrábět aromatizované víno prostřednictvím infuze bylinek a koření. Dělal to nejdříve doslova na koleně – ve svém obchůdku pod arkádami centrálního turínského náměstí Piazza Castello. No… a postupem času se jeho víno s bylinkami proslavilo po celém světě a začalo se mu říkat vermut.
Od té doby se stal vermut par excellence aperitivem a částečně i jakýmsi symbolem města Turín. Netřeba dodávat, že obliba vermutu se rychle rozšířila po celé Itálii. Důvod nebyl ani tolik zdravotní – přestože nápoj doopravdy stimuluje vylučování žaludečních šťáv a je prospěšný při procesu trávení – jako spíše společenský.
Italové si ho zamilovali kvůli tomu, že si ho dají třeba při cestě z práce. Ve velkých městech se zastaví v baru, kde se setkají se svými známými a přáteli, k pomalu popíjenému vermutu stále cosi uždibují, někdy jsou to sýry, někdy sušená šunka, jindy zase naložené olivy, proberou třeba s kýmkoliv neznámým poslední výsledek ve fotbale a – odpočinou si. Tak trochu se rozloučí s právě ukončeným pracovním dnem.
To nejskvělejší na aperitivu je totiž právě osobitá atmosféra, veselá, hlasitá, šťastná komunikace s přáteli, populární hudba kolem, povídání si třeba i s neznámými lidmi… Nejvíce se tato tradice dodržuje v Miláně a – jak jinak – v Turíně.
FRANCIE – království vín
Jedete do Francie a chcete známým, příbuzným či třeba i jen tak sobě přivézt suvenýr v podobě nefalšovaného francouzského vína? Nevíte ale, na jaké značky se zaměřit? Zde je stručný rádce:
- Bordeaux – záruka kvality, hlavně, co se týká červených vín. Tato slavná vína si bedlivě střeží pověst, pod svou značkou nepustí na trh nic, co by nebylo dokonalé! Jsou ale poměrně drahá. Nejdražší a nejlahodnější jsou Médoc nebo St. Emilion. Levnější mají na etiketě nápis Cotes de Bourg nebo Cotes de Fronsac. Mohou být sice z poslední sklizně, ale nevadí, dozrávají docela rychle.
- Burgundsko – suchá bílá vína z Burgundska mají vynikající poměr cena vs. kvalita. Zřejmě nejlepší ve Francii. Vynikající jsou Chablis, Meursault nebo Puligny Montrachet.
- Údolí Rhony – plná, silná, velice chutná červená vína z této oblasti si opravdu zaslouží pochvalu. Odsud právě pochází veleznámé Chateau-neuf du Pape. Vzhledem k tomu, že nejsou příliš známá, nebývají dodávána do distribučních řetězců a jsou tudíž poměrně těžko k sehnání. Najdete jen v malých, specializovaných obchůdcích. Jeden z nich, asi nejlépe zásobený, je v Paříži na Boulevard Auguste Blanqui.
- Údolí Loiry – zde je potřeba se zaměřit na bílá vína – ty jsou tu opravdu vynikající. Zaměřte se na Muscadet (muškát), Tourraine Blanc a na Vouvray. V těchto případech za víceméně slušnou cenu získáte nejvyšší možnou kvalitu.
- Beaujolais – v této oblasti vyrábějí velice dobré růžové víno, je suché a lze je servírovat mírně chlazené. Pokud si nechcete pokazit dojem o zdejších vínech, určitě ale nepijte takzvané „nové beaujolais“, které se objeví na trhu po celém světě vždy na konci listopadu. Jde jen o drsný, reklamně marketingový tah, jak prodat víno, které se dá pít jen … jak to říct?…. s určitým sebezapřením.
LETEM SVĚTEM…
O evropských vínech by bylo možné psát ještě mnohé. Vynikající jsou třeba červená makedonská vína, skvělá jsou vína z chorvatské Dalmácie – z červených zejména Vranac, Dingač, Pošip, z bílých pak třeba Plavac…
V Istrii je oblíbená místní Žlahtina. Legendární jsou vína ze Španělska, ze slunné Andaluzie, skvostnou chuť mají u nás jen málo známá červená vína z Tuniska, výborný je bulharský Mavrud…
Článek napsal Jirka