Mnoho národů má svůj nejvýznačnější svátek. Američané Den nezávislosti (4. července), Francouzi pád Bastily (14. července) a podobně. U nás tak silné povědomí neexistuje. Proč se této pozice neujal 28. říjen a v čem naopak svůj význam tento den přináší?
Obsah
Státní svátek 28. říjen
28. říjen je každoročně jedním ze 7 státních svátků a tedy dnem volna. Pokud 28. říjen nepřipadá na víkend jedná se o den v roce kdy mají děti ze zákona volno ze školní docházky a zaměstnanci volno v zaměstnání. Například v roce 2018 je 28. říjen v neděli. Do konce roku je však ještě jeden státní svátek před námi a to konkrétně 17. listopadu.
28. říjen na Slovensku?
Skutečnost, proč Den vzniku samostatného československého státu není na úrovni vzniku Spojených států, je zřejmě také ta, že si připomínáme již neexistující útvar. Navíc Slováci se nikdy příliš s událostmi roku 1918 neidentifikovali a 28. říjen jako státní svátek neslaví. Ačkoliv pro lidi, kteří žili v tzv. 1. republice, představovala existence Československa záležitost života a smrti, což potvrdili v kritických dnech o dvacet let později, dnes se povědomí o této národní hrdosti pomalu vytrácí.
Přestože Češi 21. století necítí vůči svému státu takový obdiv jako naši předci v meziválečném období, faktem zůstává, že nynější Česká republika je nástupnický stát dřívějšího Československa. Proto stojí za to si připomenout, co svátek 28. října znamená.
Od znárodnění až ke státnímu svátku
Interpretace tohoto dne se mění v závislosti na politickém režimu. Komunistická vláda se jej snažila přisvojit tím způsobem, aby byl zastíněn „buržoazní“ charakter. Proto se 28. října v letech 1951-75 slavilo jako Den znárodnění. Poté do roku 1988 došlo k povýšení ze dne pracovního klidu na významný den. Jako státní svátek v nynější podobě se slaví právě až od konce 80. let.
Vznik ČSR
Co přesně je na tomto datu tak zajímavého, že Československo od něj počítalo svou existenci?
Roku 1918 zuří čtvrtým (a posledním rokem) 1. světová válka. Krátce sloužící císař Rakousko-Uherska Karel I. si je vědom neudržitelnosti situace, a tak americkému prezidentu Wilsonovi navrhuje federalizaci rakouské části, do níž spadaly i české země. Opatření však přicházejí příliš pozdě a světoví politici žádají mnohem více.
Tento tlak nakonec způsobí, že po několika staletích se Habsburské mocnářství rozpadá a Rakušané i Maďaři ztrácejí obrovská území, čímž se dává za vznik novým státům. Jugoslávii, Polsku a také Československu.
28. října 1918 se v Ženevě Národní výbor pod vedením Karla Kramáře dohodl s představitelem protirakouského zahraničního odboje Edvardem Benešem na vzniku nového státu. Ještě tentýž den zpráva dorazí do Prahy a Národní výbor vydal příslušný zákon o založení Československa. Pod provolání patří pět podpisů – Antonín Švehla, Alois Rašín, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár a František Soukup. Jde o pětici českých a slovenských politiků, která se do dějin zapíše jako Muži 28. října.
Do konce roku jsou vytvořeny klíčové státní instituce včetně té nejdůležitější – prezidentského úřadu. Nejvyšší post nezískává nikdo jiný než univerzitní profesor Tomáš Garrigue Masaryk. Intelektuál, jemuž Češi například po hilsneriádě nemohli přijít na jméno, ale jehož názory se s odstupem času jeví jako správné, a proto jej národ přijme jako „tatíčka“.
Státní vyznamenání
V posledních letech v den výroční vzniku československého státu prezident republiky uděluje či propůjčuje státní vyznamenání. Zpravidla má ještě možnost tento ceremoniál zorganizovat 1. ledna (Den vzniku samostatného českého státu), ale říjnový datum se již vžil.
Mezi ocenění patří Řád Bílého lva, Řád Tomáše Garrigua Masaryka, Medaile Za hrdinství a Medaile Za zásluhy. Jejich udělení se koná ve Vladislavském sálu Pražského hradu. Letos by se mezi vybranými osobnostmi měl objevit mimo jiné zpěvák Daniel Hůlka. Prezident republiky má rovněž možnost vyznamenání udělit tzv. in memoriam (posmrtně). Takovou variantu využíval zejména v 90. letech Václav Havel, aby mohl ocenit významné Čechy, kteří upadli v nemilost komunistické byrokracie.