Každá evropská země má své státní svátky nebo-li dny, které mají svým občanům připomínat zlomoá data, která ovlivnila stát ve kterém žijí. Velká část je sice společná, ale najdou si i dny, které jsou oslavovány jen v určité zemi. Například 8. květen jako Den vítězství, kdy byla ukončena druhá světová válka se slaví u nás v České republice nebo v Rusku, ale není oslavován v Německu, Velké Británii či Polsku. Každý stát si své státní svátky volí sám.
- státní svátky Chorvatsko
- státní svátky Slovensko
- státní svátky Rusko
- státní svátky Maďarsko
- státní svátky Švýcarsko
- státní svátky Anglie
- státní svátky Německo
- státní svátky Holandsko
- státní svátky Polsko
- státní svátky Itálie
- státní svátky Francie
Obsah
Které státní svátky jsou společné?
Nejen v Evropě, ale i ve valné většině zemí po celém světě (kromě muslimských) je 1. leden státním svátkem. Podobně společné jsou i základní křesťanské svátky jako jsou Velikonoce a Vánoce. Na Velikonoce se ve všech křesťanských zemích drží Velikonoční pondělí a v některých Velký pátek nicméně tradice, které mají ve zvyku jednotlivé státy dodržovat se liší. Vánoční 25. a 26. prosinec je také téměř ve všech zemí shodný s výjimkou Ruska, kde nastávají až 7. ledna (díky Juliánskému kalendáři).
Unikátní státní svátky
Například v Británii si užijete druhou červnovou sobotu ve znamená přehlídek královských vojsk nebo 5. listopad, kdy jsou v celé zemi povoleny ohňostroje neboť v tento den se před více než 100 lety nepovedlo podpálit parlament. V Rusku je jako v jediné evropské zemi den pracovního klidu i Mezinárodní den žen 8. března. Podobně unikátní je zde 12. červen, který byl zaveden teprve nedávno a je nazván Dnem Ruska.
Polsko je jako nejvíce křesťanská země plná náboženských státních svátků, jejich kompletní výpis naleznete v článku o státních svátcích v Polsku. Německo je naší republice státními svátky asi nejvíce podobné s výjimkou několika svátků, které jsou zavedeny pouze v některých spolkových zemích. Francie je jedinečná díky jejich bouřlivé historii, slaví zde proto i Velkou francouzskou revoluci 14. července.
Spolu se státními svátky jsou i dny patřící mezi ostatní svátky takzvanými dny pracovního klidu. V tyto dny má být udělen odpočinek zaměstnancům, zaměstnavatel může svým zaměstnancům v tyto dny pracovat jen ve velmi výjimečných důvodech jako jsou například inventury, práce v nepřetržitém provozu, práce v dopravě či krmení zvířat. Tyto dny jsou zapsané v zákoně číslo 245/2000 Sb.
Které dny jsou ostatní svátky?
Ostatních svátků je méně než státních svátků a jsou jimi 1. leden – Nový rok, Velký pátek, Velikonoční pondělí, Svátek práce, Štědrý den, 1. a 2. svátek vánoční. Jejich počet, který připadá na pracovní dny pondělí až pátek není pevně stanoven a každý rok je poněkud jiný. Rozdíl mezi těmito dny a státními svátky je ten, že tyto dny mají buď náboženskou důležitost či oslavují příchod nového roku naopak státní svátky připomínají důležitý den v naší státnosti.
Ostatní svátky v tabulce
1. leden: | Nový rok | Zákon 93/1951 Sb. |
březen-duben: | Velký pátek | Zákon 359/2015 Sb. |
březen až duben: | Velikonoční pondělí | Zákon 93/1951 Sb. |
1. květen: | Svátek práce | Zákon 93/1951 Sb. |
24. prosince: | Štědrý den | Zákon 167/1990 Sb. |
25. prosinec: | 1. svátek vánoční | Zákon 93/1951 Sb. |
26. prosince: | 2. svátek vánoční | Zákon 93/1951 Sb. |
Státní svátky jsou pravidelně se opakující dny v roce na které se každý pracující člověk těší. Hlavním důvodem je ten, že státní svátky i ostatní svátky patří mezi dny pracovního klidu. Další skupinou jsou ještě významné dny, kterým se zde budeme věnovat zcela naposledy.
Nejprve se podíváme na všechny státní svátky u nás v České republice, následovat bude rozbor jednotlivých Ostatních svátků. Chybět nebudou ani státní svátky v jednotlivých evropských zemích.
Státní svátky: počet dnů pracovního volna
Státních svátků slavíme v České republice 7 a jedná se o významné dny, které mají připomínat občanům důležité milníky v naší historii a zvyšovat tak národní soudržnost a patriotismus.
Jako vedlejší a ten častěji vnímaným efektem těchto dnů je povinnost zaměstnavatelů dávat svým zaměstnancům osobní volno z práce. Bohužel některé státní svátky připadají na víkend a tak jsou počty plusových volných dnů každý rok lehce odlišné.
V roce 2024 je z celkových 14 státních a ostatních svátků deset z nich v pracovní dny pondělí až pátek! Některé země jako například Velká Británie mají ten zvyk, že pokud státní svátek připadá na víkend, tak je místo toho dnem pracovního klidu pondělí.
Ostatní svátky: počet dnů pracovního volna
V roce 2024 připadá na víkendy poměrně hodně státních svátků tak budou plusové volné dny v zaměstnání. (POZOR: nepočítáme zde 1. ledna, který patří jak do státních tak i ostatních svátků). Naštěstí v roce 2016 přibyl jeden zbrusu nový svátek a to Velký pátek, který zlepšuje tak celkovou bilanci.
Jakmile popíšeme všechny státní a ostatní svátky u nás v republice podíváme se na naše sousedy Německo, Polsko, Rakousko a Slovensko. Některé státní svátky máme sice podobné, ale u některých se dost lišíme. Každé zemi věnujeme samostatný článek. Následně se podíváme i na ostatní vybrané země a specifické svátky v různých částech světa.
Rozepíšeme si nejen historické souvislosti jednotlivých svátků spolu s vývojem okolností oslav, ale i zkušenosti a recenze od lidí z jejich domovů.
Jak skutečně slaví svátky rodilý Češi? A jak moc dodržují sváteční tradice například v Německu, Rakousku či Slovensku? I těmto aspektům státních svátků se zde budeme věnovat.
Všechny státní svátky u nás v České republice jsou současně i dny pracovního volna a zaměstnanci (až na určité výjimky) mají volno z práce. Dny označené jako státní svátky jsou zakotveny v zákoně číslo 245/2000 Sb. a mají za úkol připomenou významnou událost, která se v daný den v historii stala a ovlivnila náš národ.
Které dny patří mezi státní svátky v ČR?
1. leden jako jediný patří jak mezi ostatní svátky tak i státní svátky. V tento den totiž slavíme jak příchod nového roku, tak i Den vzniku samostatné České republiky. Dalším státním svátkem je 8. květen, kdy si podobně jako další evropské země připomínám den vítězství v druhé světové válce.
Dále pak za měsíc Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července. Hned další den 6. července je státní svátek Den upálení mistra Jana Husa. 28. září je Den české státnosti a o měsíc později 28. října vznik samostatného Československa. Posledním státním svátkem v každém roce je 17. listopad Den boje za svobodu a demokracii.
Na jaké dny tyto dny připadají?
1. leden: | Den obnovy samostatného českého státu | v roce 2024 pondělí |
8. května: | Den vítězství | v roce 2024 středa |
5. července: | Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje | v roce 2024 pátek |
6. července | Den upálení mistra jana Husa | v roce 2024 sobota |
28. září: | den české státnosti | v roce 2024 sobota |
28. října: | Den vzniku samostatného Československa | v roce 2024 pondělí |
17. listopadu: | Den boje za svobodu a demokracii | v roce 2024 neděle |
V letošním roce 2024 budeme chodit méně do práce. Rok 2024 bude totiž štědřejší na volné dny než rok předchozí. V dubnu si prodloužíme víkend na 4 dny volna, na 14. dubna totiž vychází velký pátek a hned v pondělí 17. dubna náš čeká velikonoční pondělí.
Prodloužené víkendy nás čekají i v měsíci květnu, svátek práce i den vítězství tedy 1. a 8. května připadají na pondělí.
Den Slovanských věrozvěstů 5. července a den upálení mistra Jana Husa 6. července vycházejí letos na středu a čtvrtek pokud si k tomu vezmete v pátek dovolenou čeká Vás rovnou 5 volných dnů. Podobně si můžete prodloužit víkend i v září. Den české státnosti tedy 28. září připadá na čtvrtek.
Volno Vám neprodlouží den vzniku samostatného Českého státu – 28. října, ten totiž vychází na sobotu. Ovšem den boje za svobodu a demokracii 17. listopadu si budeme připomínat v pátek, tedy opět nás čeká prodloužený víkend. O jeden volný den štědřejší budou Vánoce. Štědrý den připadá na neděli, první a druhý svátek vánoční na pondělí a úterý.