Tchaj-wan. Nebo snad Taiwan? Je to Čína? Nebo není? Kolem Tchaj-wanu se rojí spousta otázek. Přinášíme odpovědi alespoň na některé z nich.
Obsah
Tchaj-wan nebo Taiwan
Název Tchaj-wan je českým přepisem mezinárodního názvu Taiwan. V obou případech jde zkrátka jen o přepis dvou čínských znaků 臺灣. V českých textech se setkáte častěji s přepisem českým, v zahraničních s mezinárodním. A plný název Tchaj-wanu? Čínská republika, čínsky Čung-chua min-kuo 中華民國.
Počet obyvatel
Tchaj-wan je ostrovní stát ležící na stejnojmenném ostrově a dalších menších ostrovech u jihovýchodního pobřeží ČLR. Ostrov Tchaj-wan byl dříve známější pod názvem Formosa, z portugalského Ilha Formosa, tedy „Krásný ostrov“. V Čínské republice žije necelých 24 miliónů obyvatel, hlavním městem je Tchaj-pej 臺北 a oficiálním jazykem je zde standardní čínština. Lidé tu ovšem mluví také tchajwanštinou, jazykem hakka a řadou domorodých jazyků. Většina obyvatel věří v buddhismus nebo taoismus.
Historie Tchaj-wan
Vezměme to pěkně od podlahy. Ostrov Tchaj-wan býval s pevninou spojen suchozemským mostem – než se hladina moře zvedla asi před deseti tisíci lety natolik, že se stal ostrovem. Asi před šesti tisíci lety se sem přeplavili čínští zemědělci – předkové dnešních domorodých kmenů. První písemné zmínky o Tchaj-wanu máme z čínských pramenů zhruba od třetího století. K první výraznější migraci Číňanů z pevniny na Tchaj-wan ovšem docházelo až od 17. století, a tento přesun měli na svědomí především Nizozemci, kteří potřebovali na ostrov přesídlit pracovní sílu, která by jej pod jejich kontrolou obdělávala.
Evropané Tchaj-wan objevili v 16. století. Jako první sem dopluli Portugalci v polovině 16. století. O necelých sto let později obsadili severní část ostrova Španělé, ale po šestnácti letech byli přemoženi Nizozemci. Ti potom obsadili většinu celého Tchaj-wanu.
Ani Nizozemci si ostrov neužívali příliš dlouho. Po pádu dynastie Ming v Pekingu roku 1644 sem uprchl mingský generál Čeng Čcheng-kung (známý rovněž jako Koxinga). Ten pak nizozemské osady dobyl a nakonec je přiměl, aby ostrov opustili úplně. Ani rodina Čcheng však Tchaj-wan neudržela dlouho. Na konci 17. století se Tchaj-wan postupně dostal pod nadvládu dynastie Čching.
Od 70. let 19. století se o Tchaj-wan začali výrazně zajímat Japonci. Po čínsko-japonské válce v roce 1895 jej také nakonec získali. Pod jejich nadvládou se Tchaj-wan roku 1939 stal sedmým největším producentem cukru na světě. Japonci ostrov využili také jako námořní a leteckou základnu za druhé světové války. Byl odsud zahájen například útok na Filipíny.
Roku 1945 byli Japonci nuceni podepsat kapitulaci (přestože oficiálně jim ostrov přestal patřit až roku 1952) a o čtyři roky později se Tchaj-wan stal útočištěm pro zbytky Čankajškovy armády poté, co generál Čankajšek nedokázal obhájit své vedení. Vyhlásil tu Čínskou lidovou republiku – ano, přesně tak, ČLR. Bylo vyhlášeno stanné právo, které platilo až do roku 1987, a které bylo zneužíváno k vyhlazování opozičních hlasů. Tzv. „bílý teror“ měl na 140 000 obětí.
Je Tchaj-wan čínský nebo není?
Základní a ožehavá otázka, na kterou se ptá často celý svět. Jak to celé bylo?
Tchaj-wanu, tedy Čínské lidové republice, zprvu nikdo moc šancí nedával. Všichni očekávali, že nakonec podlehne komunistické pevnině. Teprve když Spojené státy potřebovaly Tchaj-wan jako základnu v korejské válce, vyslal sem Harry S. Truman námořnictvo, aby v Tchajwanském průplavu bránilo případnému útoku ze strany pevniny. Roku 1955 podepsali Američané s Tchajwanci smlouvu o vzájemné obraně a o tři roky později poskytli Tchaj-wanu raketové systémy protivzdušné obrany.
V šedesátých letech Tchajwanci vsadili na nové technologie a začalo se mluvit o tchajwanském ekonomickém zázraku. Po smrti Čankajška a nástupu jeho syna Ťiang Ťing-kua následoval další hospodářský růst.
Od roku 1991 začal proces demokratizace, byla ukončena vláda Kuomintangu a následovala přímá volba prezidenta. Bylo víc a víc poukazováno na fakt, že Tchaj-wan už nemá žádný vliv na pevninskou Čínu – a to bylo pro starší generace kuomintangských stoupenců nepříjemné téma.
Čína + Čínská republika
K prvnímu setkání hlav ČLR a Čínské republiky došlo v Singapuru roku 2015. O rok později se prezidentkou Tchaj-wanu stala Cchaj Jing-wen z Demokratické pokrokové strany. Ta v roce 2019 vyzvala Čínu k demokratizaci a žádala mezinárodní společenství, aby bránilo demokracii samosprávného Tchaj-wanu před hrozbami ze strany ČLR. O „mírové sjednocení“ ze strany ČLR neprojevila žádný zájem. Vzájemné vztahy tak ještě více ochladly.
ČLR tedy legitimitu Čínské republiky tvrdošíjně popírá a prohlašuje Tchaj-wan za součást ČLR, přestože jej vlastně nikdy nezískala. Ostrou kritiku sklízí ze strany vlastních, ovšem kuomintangských, řad vláda Čínské republiky za to, že připouští, že už rozhodně nemá moc nad pevninskou Čínou (kterou dříve deklarovala).
Z evropských států uznává Čínskou republiku oficiálně pouze Vatikán. V České republice má Tchaj-wan zastoupení, ovšem pouze pod statutem hospodářské a kulturní kanceláře.
- pročtěte si vývoj vztahu mezi Tchaj-wanem a USA
Zajímavosti
Znáte Acer, Asus, HTC nebo například Foxconn? To všechno jsou tchajwanské firmy. V Tchaj-peji se každoročně koná veletrh výpočetní techniky a spotřební elektroniky Computex.
Nejslavnějším filmovým režisérem je nejspíš Ang Lee, který je podepsán pod úspěšným snímkem Tygr a drak.
Lehkou ironií je, že právě Tchajwan disponuje největší sbírkou čínského umění na světě – stoleté sbírky z čínského Zakázaného města sem převezli vojáci Kuomintangu. Zatímco Zakázané město dnes zeje prázdnotou, důležité exponáty jsou k vidění v Národním palácovém muzeu v Tchaj-peji.
Tchaj-wan se pyšní také Nobelovou cenou, a to konkrétně za chemii – získal ji Yuan Tseh Lee.
A pozadu nezůstává Tchaj-wan ani v oblasti kulinářství. Momofuku Ando, který v roce 1958 vynalezl dnes tak oblíbené instantní nudle, vyl tchajwanským rodákem. Kromě těchto nudlí si ale na Tchaj-wanu skutečně pochutnáte na řadě lahůdek. Tchajwanská kuchyně v sobě snoubí kuchyni původních domorodých obyvatel, Číny, Japonska a Mongolska. A je výborná! Až budete procházet uličkami s řadami voňavých stánků, nezapomeňte ochutnat sojové mléko, nejrůznější čaje a nebo světově proslulý perlový mléčný čaj – ano, bubble tea.