🌅 Velká čínská zeď

Jak vypadá Velká čínská zeď z vesmíru? Jaká je její délka v km, jaká je šířka, výška, váha a co stáří Velké čínské zdi? A kde stáhnout mapu? Všechny údaje najdete níže v článku.

• za ideálních podmínek je Velká čínská zeď viditelná i z vesmíru
• Velká čínská zeď je oficiálně dlouhá 21 196 km
• Velká čínská zeď je široká 4 až 5 metrů (cca. 13-16 feet)
• Velká čínská zeď je vysoká průměrně 7.8 metrů (nejvýše až 14 metrů)
• Velká čínská zeď váží odhadem 100 milionů tun (váha se někdy uvádí také 50 000 000 tun)
• stáří Velké čínské zdi je aktuálně 2 242 let

Zeď, a přitom opředená tolika mýty? Zeď, která je vyobrazená i na čínském vízu, které získáte při cestě do Číny do pasu?

Velká nebo dlouhá?

Číňané sami Velké čínské zdi říkají doslova „Zeď dlouhá deset tisíc mil“, zkráceně „Dlouhá zeď„. Protože se však v angličtině vžil název „Great Wall of China“, překladem do češtiny vznikl nepřesný, ovšem nejrozšířenější název „Velká čínská zeď“. Mezi další kouzelné přezdívky patří „Kamenný had“ nebo „Dračí hřbet“ – to všechno pochopíte, když stanete na jejím hřbetu.

Míry a váhy

Zeď začíná při hranicích Číny a Ruska, respektive ruské části Mandžuska, v zálivu Po-chaj v místě pojmenovaném poeticky Šan-chaj-kuan, tedy „průsmyk mezi mořem a horami“. Přerušovaně se táhne na západ až k průsmyku Ťia-jü-kuan v poušti Gobi. Určit její délku ovšem není nic snadného ani jednoznačného. Některé zdroje uvádějí 6000 kilometrů, jiné až 21 196 kilometrů – k tomuto číslu prý dojdeme, započítáme-li všechny, i nejnověji objevené odbočky. Pokud by nás zajímala vzdálenost vzdušnou čarou mezi nejvýchodnějším a nejzápadnějším bodem, bylo by to úctyhodných 2700 kilometrů.

Zeď je vysoká šest až deset metrů a šířku pět metrů (v místech, kde se nyní můžeme procházet).

Vybudovaná je z materiálu, který byl v tom či onom místě k dispozici – z kamení v horách, z udusané hlíny na rovinách, na poušti rákos a štěrk. Z pálených cihel se stavělo teprve později, až v období dynastie Ming (1368–1644). Na zádech nosili těžký náklad osli, kozy i lidé.

Kolik lidí se podílelo? Na častou otázku nemáme jednoznačnou odpověď. Odhady se velmi různí: některé zdroje uvádějí 300 000 dělníků, jiné téměř o dvou milionech lidí. Řada z nich tu našla smrt.

Jisté je, že svou nynější podobu získala Zeď až za dynastie Ming. Některé části se nedochovaly vůbec, jiné v úplných ruinách.

Mapy Velké čínské zdi

K čemu Zeď sloužila?

Vysokánské valy měly obrannou úlohu. Svědčí o tom pevnosti a věže, kterých je po celé délce vybudováno na pětadvacet tisíc. Nechyběla ani kasárna a skladiště. Zprávy si posádky věží předávaly kouřovými signály. Jeden kouřový signál za Mingů znamenal stovku nepřátel, dva signály pět set, tři signály přes tisíc nepřátelských vojáků.

Zeď má ovšem kromě hlavní linie také řadu odnoží, na jiných místech je naopak přerušená. Podle některých názorů tedy byla její obranná funkce sporná – bylo ji přece možné objet. Přesto však útočícím nomádům situaci alespoň zkomplikovala. Její hlavní význam spočíval nejspíš v rychlejší komunikaci. Vede totiž povětšinou velmi neprostupným terénem, a sloužila tedy jako silnice pro přesouvající se jednotky.

Kdo by chtěl argumentovat tím, že Velká čínská zeď nikdy žádný vpád neodrazila, nemůže si být nikdy tak docela jistý. V každém případě plnila minimálně symbolickou a velice výmluvnou funkci vytyčení hranic a demonstraci síly. Kdo ví, kolik nájezdníků její kamenný hřbet vinoucí se na vrcholcích neschůdných kopců a hor odradil.

V neposlední řadě plnila pravděpodobně také velmi nepopulární funkci, a totiž funkci pracovního táboru pro nepohodlné politické odpůrce a další vězně. Ne náhodou se jí přezdívalo také „Zeď slz“.

Který úsek navštívit?

Dnešní turisté obdivují rekonstruované úseky. Tři nejznámější jsou nedaleko Pekingu:

Úsek zdi Pa-ta-lin

Tento úsek byl rekonstruován jako první a je přístupný od roku 1957. Leží asi 70 kilometrů na severozápad od hlavního města. Proudilo sem tolik návštěvníků, že čínská vláda zpřístupnila další dva úseky: Mu-tchien-jü a S’-ma-tchaj.

Úsek zdi Mu-tchien-jü

Tento úsek leží o něco dál než Pa-ta-lin, snad proto tu nebývá vyloženě hlava na hlavě. Přesto už tu Číňané stihli vybudovat lanovku i tobogán pro cestu ze Zdi. Mu-tchien-jü měří asi dvacet kilometrů a zachovalo se zde dvaadvacet strážních věží.

Kromě výše zmíněných úseků poblíž Pekingu můžete navštívit i další, například romantický úsek Šan-chaj-kuan. Zdejší zeď měla zabránit čínskému obyvatelstvu usazovat se na území patřící Mandžuům. Ovšem dílem ironie to byl právě tento úsek, kde Zeď svému obrannému účelu nedostála právě ve chvíli, kdy to bylo nejvíce potřeba: roku 1644 tudy vpustil zrádný generál Wu San-kuej Mandžuy, a díky tomu byla nastolena nová dynastie, dynastie Čching. Dnes je počátek Velké čínské zdi velmi populárním turistickým cílem.

Pokud bychom chtěli být důslední, nesmíme vynechat nejzápadnější úsek Zdi: Ťia-jü-kuan. Toto místo bývalo významnou zastávkou na Hedvábné stezce.

Zakázané úseky

Jistě nebudete první, koho napadne navštívit úsek, který není veřejnosti zpřístupněný. I to je samozřejmě cesta, jen je potřeba dbát na vlastní bezpečnost a také na to, abyste Dlouhou zeď ani její okolí nepoškodili. Jedním z nejpopulárnějších a nejkrásnějších míst je bezpochyby Ťien-kchou, úsek, ze kterého dojdete až na Mu-tchien-jü. Cesta je ovšem místy skutečně velmi neschůdná a trasa z Ťien-kchou do Mu-tchien-jü trvá rozhodně déle, než kolik uvádějí nejrůznější zdroje na internetu – počítejte raději s celým dnem.

Pár slov na závěr

Bez ohledu na svou délku, počet věží nebo každoroční počet turistů je Velká čínská zeď úchvatná. Je to jeden z divů světa, který nám umožní uvědomit si, jak malí vlastně jsme a jak úžasné věci přitom dokážeme vybudovat.