V létě jsme se se sestrou rozhodly využít nabídky levných letenek a za 2 200 Kč jsme si koupily zpáteční do Milána na 19. – 22. 10. Naše cesta měla pokračovat na základě mlhavého „někam k moři“ za podzimním sluníčkem. Při pohledu na nejkratší cestu se zdálo nejjednodušším pokračovat vlakem směrem k Janovu a ještě bližší pohled na to, kam směřují koleje byl jasný – Ligurská riviéra!
Nejlevnější zájezd do Itálie za 7.240 Kč ⇒
Znamenalo to pro finanční úsporu zakoupit s předstihem on-line lístky na vlak. Z Milána do Janova stála pro 3 osoby jízdenka 45 EUR, ale dle našich zkušeností nákup až v daný den na nádraží může znamenat několikanásobnou cenu! V Janově jsme zůstávat nechtěly a hledaly jsme tedy klidné místo, kde bude možnost zkusit potápění.
Bližší pohled dvou sester na mapu a dráhu železnice tak, aby cesta vedla podél moře a zároveň se nám povedlo najít cenově výhodné ubytování na zajímavém místě měl jasný závěr: Sestri Levante. Tam se nakonec konala oslava plnoletosti mé skvělé neteře.
Obsah
Cestování po Miláně za kávou
Miláno je druhým největším italským městem, je centrem módy, řady historických památek, včetně katedrály a operního domu La Scala, ale i fotbalu, apod. Přestože si můžete říci, že se nemůžete dozvědět nic nového, je tu překvapení, týkající se kávy – v Itálii se sice nepěstuje, ale výrobci si tu sami praží středo – nebo jihoamerickou kávu již od 18. století.
Un café je výborné vždy a všude, i z kelímku u pumpy nebo automatu v metru. Vůně kávy se line od severu k jihu a italská káva je prostě pojem. Proto je událostí roku to, že se americkému Starbucksu v září letošního roku podařilo otevřít svou kavárnu přímo v historické budově pošty na náměstí Cordusio (z Miláno Centrale jednoduše metrem za 1.50 EUR).
A je jedním z nejkrásnějších „starbucksů“ na světě, kde výrobu kávy ukazují jako umění i vědu zároveň a nepřicházejí učit Italy, jak vařit kávu, ale vstupují na nový trh se skutečným respektem. Tato filosofie je podtržena nádherným designem. Srdcem je 22 stop vysoká bronzová pražírna. Mozaika na podlaze obsahuje i mramor, použitý při stavbě nedalekého Dómu a okolních budov.
Ochotný personál vysvětlí, poradí… občerstvit se můžete nejen kávou, v nabídce jsou v mezaninu i koktejly nebo u dveří pekařské nejen italské pochoutky jako pizza nebo typické tiramisu za rozumné ceny.
Přes Janov do Sestri Levante
Nezapomeňte si občerstvení do vlaku koupit mimo nádraží a hlavně nenechávejte nákup až na nástupiště, kde je vše opravdu předražené. Z nádraží Milano Centrale jsme pohodlně pokračovaly na Genova P.Principe místenkovým vlakem Intercity za 15 EUR a po cca 1.5 h. jsme v Janově přestoupily na místní vlak 2.tř., kdy jsme za stejnou dobu (ale cenu jen 5 EUR) dorazily do našeho cíle Sestri Levante.
Celou druhou část cesty se nám nabízely nádherné výhledy na moře i svažující se hory. Na místo jsme dorazily až za tmy, ale naše ubytování bylo skutečně netradiční – na hradě nad mořem. Na kopci nad mořem stál hrad od 12. až do začátku 20.stol. a na jeho místě je od r. 1928 historizující hotel – Grand Hotel dei Castelli.
I uvnitř Vás obrazy, sochy a nábytek přenesou v čase zpět, ale k vybavení pokoje patří vymoženosti moderní doby jako je krásná koupelna, klimatizace nebo pohodlné matrace. Netradiční je, že k hotelu patří vlastně obrovská část zalesněného poloostrova, takže jsme jedno dopoledne strávily touláním po cestičkách s nádhernými výhledy na moře.
Město Sestri Levante
V Sestri Levante se zhruba 20-ti tisíci obyvateli si po procházce historickým centrem s radnicí, kostelem, bazilikou, archeologickým muzeem i mnoho barů/restaurací můžete vybrat mezi dvěma plážemi – Zátoka pohádek a Zátoka ticha. Obě jsou vlastně písčité, ale liší se zásadně.
U Zátoky ticha se nedejte zmást názvem, Baia del Silenzio o víkendech patří Italům a jejich rodinnému životu. Klid na vzdálenějším cípu pod skalisky najdete a nezapomeňte šnorchl a brýle. V průzračně čisté vodě můžete obdivovat hejna očnatců, krásu kněžíků duhových, kde se samice v pozdějším věků mění v samce, obklady nebo třeba u dna legračního slizouna pruhovaného.
Pro pěší je k dispozici trasa podél moře oběma směry, my se vydaly na jih k hoře Castello (241 m.nm.). Jediné, co nám cestou chybělo, byla voda – cestou žádné občerstvení není, tak nezapomeňte na svačinku a hlavně tekutiny!
Návštěva Janova
Zpáteční cesta z prodlouženého víkendu pro nás byla ve znamení mořeplavby, leží u moře a zároveň se sem nádherně svažují Ligurské Alpy. Zdejší námořníci nosili kdysi kalhoty ušité z trvanlivého materiálu a zkomolenina názvu města pak dala základ názvu našich džín.
Je tady dům, kde prožil své dětství objevitel Ameriky. V r. 1992 tu u příležitosti 500 let tohoto objevu i Expa zmodernizovali přístav a otevřeli největší italské akvárium (2. největší v Evropě po Valencii), kam se někdy musíme vrátit. Zakotvena je tu i replika španělské galéry Neptun, která byla připravena pro film Piráti Romana Polanského.
Sem jsme ze stanice Brignole pěšky dorazily přes náměstí de Ferrari s fontánou a Dóžecím palácem, nezapomněly jsme si užít i nádheru pruhované katedrály San Lorenzo (i s nevybuchlou pumou z 2. sv. války), ale přiznáme rozčarování z věhlasné Via Garribaldi plné paláců, jež se nám zdály trochu omšelé.
Je možné, že nás ovlivnilo očekávání krásy ulice občas nazývané nejkrásnější italskou nebo láska k dalším italským městům. Každopádně pár hodin stačí jen na letmé seznámení, musíme se sem opravdu vrátit.
Článek i fotky pro Vás vytvořila Eva K.
Fotogalerie z naší cesty po Itálii
