24. 12. byl v ČR původně tzv. ostatním dnem pracovního klidu a až od roku 2000 je tzv. ostatním svátkem. Nicméně vánoční dny 24., 25. ani 26. prosince nejsou státními svátky (jak si mnozí myslí)! Oproti tomu například 17. listopad mezi státní svátky patří. Státní svátky mají totiž za úkol připomenout svým občanům historický státní význam daného dnu a to Vánoce za úkol nemají. To jsou spíše pojmy legislativní, ale čím je ten den pro nás, záleží na úhlu pohledu:
Obsah
Od vánoc máme delší dny
Astronomicky je to pár dní po zahájení zimního slunovratu. Tak ho slavím i já. Slunovrat bývá obvykle 21. nebo 22. 12. (23. 12. byl v r. 1903 a 20. 12. nastal naposledy v r. 1697). Díky sklonu zemské osy totiž ten den svítí Slunce kolmo na obratník Kozoroha a na severní polokouli začíná zima (na jižní léto). Noc trvá 16 h. a den jen 8 h., ale od té doby se nám dny prodlužují! Pohané nám ze svého slavení zimního slunovratu nechali používání stálezelených větví a tedy symbol vánočního stromu.
24. prosince = klid, mír a pracovní volno
Svátečně tímto večerem začínají Vánoce. Svátky klidu a míru. A kromě České republiky je dnem volna jen v 11 evropských zemích a ve 3 ostatních zemích světa. A pro ČR to platí až od r. 1990. Do té doby jen v totalitě mohla být pracovní doba kratší.
Konec půstu a dárky
Křesťansky byl Štědrý den posledním dnem adventu (prvním významnějším svátkem v období adventu je 30. 11. Sv. Ondřeje) a ukončením půstu. Štědrý večer, resp. noc východem první hvězdy součástí svátku Narození Páně a tedy první z 12 svatých nocí. V Čechách pro děti narození Ježíška znamená nadílku dárků. A vlastně taky otázku víry – věření na Ježíška je doba, kterou každý z nás zažil a pamatuje si ji.
Obchodně naopak „hody“ končí, v ten den i obchodní řetězce obvykle zavírají kolem 14 h. Nakupování ten den ale krátí dobu, kterou je možné věnovat rodině, přátelům, zábavě, odpočívání, hraní a „rozjímání“. Nejlepší je mít v ten den dárky i zabalené, bramborový salát uleželý a jen si pouštět koledy.
Vánočka, cukroví, bramborový salát a kapr
Gurmánsky je možné den zahájit vánočkou a kromě ovoce nebo zeleniny uzobávat cukroví. Kolik je rodin, tolik je receptů na bramborový salát nebo na rybí polévku. Zato kapra si v Čechách asi většina prostě smaží v troj-obalu.
Tradiční vánoční stromeček
Ekologicky je příležitostí využít jako vánoční stromeček „živou“ jedli bělokorou – tradiční český strom – v květináči. Kvůli průmyslovým emisím a suchu z naší krajiny vymizela (původně na 20 % území, nyní jen na 2 %), ale tímhle způsobem je možné ji postupně do přírody zase vracet. Prodejci doporučí vhodný postup, aby stromek vánoční dobu přežil a bylo jej možné opravdu vysadit ven. Optimální by bylo nechat jej na balkoně nebo ve verandě. Pokud chceme mít stromeček doma, je vhodné nedávat jej hned do tepla, ale nechat ho napřed ve sklepě nebo garáži a v bytě nezapomenout zalévat nebo i rosit.
Opravdový rodinný svátek
Rodinně bývá příležitostí pro setkání, upevnění vztahů v rámci tradic a zejména potěšením pro děti. Psychologicky je ten den a zejména večer náročný. Osamělí smutní jsou ještě smutnější, perfekcionistické hospodyňky jsou ještě vystresovanější, nezodpovědní rodiče působí ještě nezodpovědněji, a proto je pohodový den 24. prosinec opravdovým psychologickým uměním.
Z každého bodu je možné vzít to nejlepší – radovat se ze světlejších dní, vychutnat si pracovní volno, připomenout „běh času“, nejít do žádného obchodu, mlsat, koupit stromeček v květináči, věnovat se rodině i přátelům a myslet SVÁTEČNĚ. A jak se Vánoční svátky slaví v Německu?